Letošní WSOP bylo rozhodně lepší než loňské. A to nejenom tím, že jsem byl úspěšnější, ale z mnoha dalších důvodů.
Organizace. Chválil jsem již bezproblémovou předregistraci a převod peněz. To bylo rychlé a bez problémů. A stejně to probíhalo i v Riu. Po oznámení mé předregistrace to trvalo max 5 minut a měl jsem všechny doklady v ruce. A bez fronty. Jaký to rozdíl oproti mnohahodinovému čekání vloni. A dobrá organizace byla i během turnajů. Přibyly záchody (hned vedle haly byly mobilní buňky s WC a velký stan s jídlem) a zvětšil se prostor mezi stoly. Také při hře se mnohé změnilo. Důsledné dodržování pravidel jaké jsem ještě v životě neviděl. Stačilo se obrazně zašklebit na dealera a byl tu warning. A hlídalo se i mluvení o hře, kartách, cízí jazyk a podobně. Také byl konec divokému slavení, u mého stolu byl dokonce varován hráč, který ustál lepší handu a pak vstal, a hlasitěji řekl, né zařval, "Yes, baby, yes". Až mi to přišlo přehnané, ale kdo si pamatuje Khana vloni, tak se ani nediví. Kvalitě hry přispělo i zpomalení struktury blindů, pouhých 40 procent vypadlých za první den hovoří o mnohém.
Naši. Početnější výprava Čechů a Slováků přispěla k náladě a i k mimopokrovému vyžití. Jen byla škoda, že jsem každej bydleli jinde. Kenny něco zmiňoval o pronájmu domu na příští rok, což by byla paráda.
Soupeři. Skoro se mi zdá, že čím lepší a známější protihráč, tím je příjemnější. U těch nejznámějších, které jsem letos potkal, Chris Ferguson a Victor Ramdin, je to zřejmě dáno tím, že u nich je to část jejich práce. Mimochodem potkal jsem Negreanua, který se hrozně někomu omlouval, že se mu nemůže věnovat, protože už na něj čekají v televizním studiu, holt hvězda bez hvězdnejch manýrů. Ale i ostatní hráči s velkými úspěchy (náramek apod.) byli většinou nekonfliktní a dalo se s nima prima pokecat. Možná proto, že tráví u stolů mnoho času a tak je to pro ně jednodušší. Jaký to rozdíl oproti některým hráčů, shodou okolností (anebo ne?) z východní Evropy - Rusko, Černá Hora, Polsko,...
Pro upřesnění první den jsem měl u stolu Jense Voertmanna, letošního vítěze 3000 HORSE. Třetí den byl u mého stolu Farzad Rouhani, letos vítěz 2500 Omaha/Stud a 5x v penězích a vloni druhý v 2000 NL.
PartyPoker. Oproti PokerStars má PartyPoker přimo v Riu svůj salonek (další měli Everest, Betfair a Ladbrokers). V salonku bylo k dispozici jídlo - studené i teplé, pití - vody, coly, Red Bull, pivo a pod. Běželo tam video a byl k dispozici Playstation 3. Musím říct, že to bylo vynikající, všichni se mačkali na chodbách a já se válel v klubovce a chlazeným pitím a sendvičem - paráda. Oblečení od Party je srovnatelné s PokerStars, kufr velikosti příručního palubního zavazadla je vynikající. A je u Party poznat, že nás bylo míň (asi 100) než u Stars a že na nás mají víc času a víc se nám věnovali.
Nakupování. No ač nejsem moc fanda nakupování, tak jsem nemohl odolat. Díky příznivému kurzu se prostě nedá nekoupit značkové triko za 100 korun. A třeba džíny byly pod 10 dolarů, v outletu i míň. Někteří z nás posílali domů krabice věcí co nakoupili a vůbec se nedivím. Mimochodem díky kurzu je většina srovnatelných věcí v USA levnější než u nás: Starbucks, McDonalds a pod.
Vloni jsem po ukončení WSOP již nikdy nechtěl tento výlet opakovat. Letos mám pocity opačné a doufám, že příští rok se nás sejde ve Vegas ještě více a konečně někdo z nás přiveze náramek!
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment